Hanka Tomášková

Celý můj podnikatelský život jde v expanzi od r.1995 doteď . Měla jsem v salonech tým do 14 lidí. Školicí centrum jelo na plné obrátky. Salony mi vždy praskaly ve švech. Uměla jsem vždy svému týmu zajistit plnohodnotnou klientelu na úrovni.

Vybudovala jsem sobě 5 úspěšných salonů a velké školicí centrum. Proto nyní předávám mé KNOW-HOW

V této chvíli mám za sebou úspěšně dokončenou spolupráci s 18ti salony a mnoho dalších bylo v před 10-15ti lety , kdy ještě Fcb reklama nebyla v nabídce. Marketing mě obrovsky baví.doteď a je jak ŽIVÝ ORGANISMUS. Chce to vekou KREATIVITU a ZKUŠENOSTI. TY MÁM. Používala jsem vždy svou intuici. Proto bylo vždy v mých salonech úplně k prasknutí. PROČ? Protože jsem svou práci dělala srdcem. Vždy měla jakákoliv má akce svůj jedinečný příběh, který vždy oslovil doslova masy lidí. Můj tým a všechny služby měli vždy plno. Proto mě marketing s novými nástroji tak baví, také jsem ho vystudovala. Marketing je hra, která se žije. A tvůj Salon bude o TVÉM PŘÍBĚHU, na který se těším....

Jsem sama tým, proto jsem svobodná ve všem jednání a podnikání, nezatížená systémy, které ovládají mou osobu. Je třeba systém používat, aby sloužil nám. Ne my jemu. Marketing pro majitele kadeřnických salonů krásy - to mě moc baví. Ráda se svobodně pohybuji a rozhoduji. Proto jsem se zaměřila nejvíce na pomoc k prosperitě Salonům - kolegům. Služby poskytuji po celé České republice i na Slovensku. Má hlavní specializace je najít v ledech daného salonu jejich největší jedinečnost v jejich profesi, pak nastupuje internetová reklama a marketing, která je v dnešní době nezbytnou součástí úspěšného salonu. Využívám nejnovější trendy a techniky, abych pro mé klienty dosáhla nejlepších výsledků.

Tady je Můj příběh...

Nikdy jsem se neměla dostat tak daleko…

Narodila jsem se, jako nechtěné dítě. Holka. Můj tatínek byl nejdříve špičkový gymnasta a pak přesedlal na hokej. Opět špičkový sportovec a prvoligový hráč Národního týmu. Chtěl mít syna hokejistu. To jsem nesplňovala ani náhodou... A i když jsem byla na veškeré sporty talentovaná po tátovi, přesto jsem neměla pro rodiče hodnotu. No... holka...

Tak jsem se snažila, jak to šlo. I když mě vše moc bavilo, pořád jsem jako dítě žila ve strachu... A cokoliv jsem udělala, tvrdá maminka mi vždy dala za všechno výprask... Často jsem nevěděla, proč. Těžké rodové programy se ukázaly. Jen měla máma špatnou náladu. Snažila jsem se dělat vše, jak nejlépe jsem uměla. A tak jsem se zocelila...

Bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát. Naučila jsem se 2 věci, které se mi později velmi hodily v podnikání.

1. Umět být ve všem nejlepší: protože podnikání je neustálá řada proher, než konečně narazíme na jednu velkou výhru. A někdy je potřeba prohrávat mnoho let a nevzdat to.

2. Vážit si vítězství a dokázat pro něj trpět. Protože pro mě bylo vítězství v čemkoliv vzácné.

Byla jsem obklopena lidmi, kteří mé talenty moc nedávaly a spíše jsem byla jiná a na okraji.... Tehdy jsem to nemohla pochopit. Dnes vidím, že to byla jejich smůla a moje štěstí. Oni se nikdy nenaučili trpět a chtít si vítězství zasloužit. Já ano.

Nebyla jsem nikdy moc velká čtenářka. Dlouho jsem prakticky nepřečetla ani jednu knihu. Nešlo mi to ve škole. Základní jsem prošla s trojkami i čtyřka se objevila z matiky a odřenýma ušima. Zjistil jsem, že se neumím učit. Mí spolužáci měli skvělou paměť. Mně se do hlavy nedostalo skoro nic. Pořád jsem si ve škole pod stolem malovala a za to bylo moře poznámek a doma… Raději nemluvit.

Jsem za to vděčná.

Teď si říkám – jak jsem to mohla vše vydržet? A stávala jsem se silnější a odolnější. Na základní škole jsem moc kamarádů neměla. Tenkrát jsem si to myslela. Nevěřila jsem si v ničem. To jsou ty nechtěné věci. S odstupem mnoha let to vím… Později se dostanu, kam mě tyto rodinné metody zavedly.

Kdybych byla skvělá ve škole, mrzelo by mě, že nemůžu studovat - jako politicky nevhodná rodina. Totalitní systém udělal své. A přesto mi aspoň v něčem rodiče pomohli. Dostali mě na kadeřnici…

A tak jsem se učila na kadeřnici. Tam se začaly projevovat mé talenty… Už soutěže a pokaždé jsem vezla z umístění křišťálovou výhru. Takže jsem na pár let měla doma klid.

Můj tatínek neměl na mě moc času, ale byl skvělý "učitel". Milovala jsem ho. Ale pořád nebyl doma a maminka – dramaticky drsná žena – tenkrát jsem ji nesnášela. Ženy v naší rodině měly těžké osudy.

Tatínek mě naučil všechny sporty, jako kluka… A já se cítila s ním moc dobře. Ale neměl čas... Kromě své práce jako mistr odborného výcviku učňů ještě trénoval hokejisty. A já byla holka.

Hodně rozepří v rodině mě dostalo do mé vnitřní separace. Maminka byla drsná žena a pro mě to bylo peklo. Tatínek to uměl s dětmi a mládeží, ale s cizími. Na mě měl čas málo. Úspěšný trenér hokejistů. Samí kluci.

Další roky jsem byla doma pro rodinu vzduch. Díky tomu jsem mnoho věcí v sobě potlačila. A pořád jsem měla ze všeho trému, strachy, až paralyzující.

Tátu jsem nezklamala nikdy, ale ty energie, se kterými dítě žije, že je nechtěné a nedostatečné, se ve mně držely celý život. Základka mi nedávala smysl, co se to mám učit. A tak bylo doma pořád peklo a já měla neustále strachy, ze kterých jsem nevycházela snad nikdy.

Brala mě celá rodina jako opožděné dítě. A já jsem jen někde v nitru věděla, že bych nejraději jen malovala a tvořila. To mě naštěstí doma nechali tvořit. Aspoň něco. A komu se chce žít v neustálém pocitu nedostatečnosti pro všechny?

Tak jsem celý život unikala od reality. Místo ve škole a reálném světě jsem našla zalíbení v malování a šlo mi to. Úkryt ve světě barev, tvoření a kreativity. A to mi bylo časem ku prospěchu. Můj vnitřní svět byla moje vnitřní svoboda.

Když mi bylo asi 11 let, už jsem malovala více a nikdo mi zase nevěřil, že jsem to malovala já.

Když mi bylo kolem 13 let, naučila jsem se hrát na kytaru. Sama. Tak jsem zase měla trochu doma klid. Útěk od reality. Jinak doma byla vojna a rajóny. Jako v Pelíškách, ale ten voják byla maminka.

I když byl táta voják z povolání asi 11 let. Vystudoval vojenskou školu, taky hokejista v Dukle Brno. Maminka byla s námi 8 let v domácnosti. Pak začala pracovat. Vyučená krejčová. To bylo v rodině.

Když mi bylo 15 let, rodiče mě naštěstí nedali do krejčovského řemesla, jako všechny ženy v rodině, ale dostali mě na kadeřnici. Pořád jsem všechny česala už od malička. A i tam mě původně nevzali z politických důvodů naší rodiny. Persekuce totalitního systému. No, už něco pamatuji...

První rok v učení nebylo nic moc, ale druhý rok jsem se vypracovala a už mě posílali na soutěže. Připadalo mi to jako sen. Nebýt té vypěstované trémy z dětství, asi bych pokaždé vozila křišťálové poháry za první místa. I ta byla občas. Ale umístění bylo vždy.

V třetím ročníku jsem už byla v salonu, kde se dostaly jen ty nejlepší kadeřnice. Byla jsem ve svém živlu. Utíkala jsem do salonu se uvolnit do mé kreativity. Tvoření – moje láska. Bylo i Mistrovství republiky, soutěží tenkrát bylo hodně. A také jsem byla na Mistrovství Evropy v Praze.

Další a další úspěchy. Postoupila jsem i v dalším cyklu soutěží až na Mistrovství Evropy. To bylo v Ulánbátaru – Mongolsko. Ale už jsem nejela. Byla jsem už vdaná a těhotná. Pět dní před soutěží Mistrovství Evropy se mi narodil syn – nyní také kadeřník. Po pěti letech moje úžasná dcera.

A ve 33 letech jsem si otevřela první kadeřnictví. Neuměla jsem podnikat. Začala jsem s nůžkami v ruce a s obrovskou klientelou. Můj manželský život byl prázdný od začátku, tak jsem tu lásku, kterou jsem neměla doma, věnovala svým dvěma dětem a svému vývoji. A šlo vše. Učila jsem se za jízdy. A postupně jsem se rozšiřovala.

Vše jsem dělala srdcem, protože jsem partnerskou lásku nepoznala doma, tak jsem ji dala do práce a mých milovaných dětí. A moje kreativita byla vidět. Všechny mé kadeřníky jsem si naučila sama. Vše, co šlo. Časem jsem zjistila, že musím sebe vždy vydělit, protože mi opravdu všechno kvetlo pod rukama.

Bylo také spousty těžkých, většinou rodinných krizí, ale šla jsem pracovně za svým srdcem, za prací. A vybudovala jsem postupně pět salonů. Používala jsem intuici a zdravý, jak se říká, selský rozum. Věděla jsem si vždy rady, protože jsem si ve svém dvacetiletém manželství musela všechno zařizovat jako muž.

A taky jsem se rozvedla, protože uživit čtyřčlennou rodinu a muže, který nechtěl pracovat, to nechceš. Více o tom netřeba.

A po čase jsem otevřela velký salon – 200 m², všechny služby a 14 zaměstnanců. V té době už jsem 7 let školila pro FA WELLA a ředitel FA WELLA mi nabídl místo hlavního technologa. Protože znali mé schopnosti.

Můj salon jsem si zařídila i pro tyto účely. Světlé, pozitivní místo, plné krásy. Kadeřníci i ostatní služby byli moc fajn. Také jsem trénovala mé kadeřníky na soutěže i kadeřníky jiných salonů.

Je úsměvné, když si sebe představím, jako multifunkční ženu, která neznala slovo "TO NEJDE". Tak jsem bývala ke svým lidem shovívavá. Proto jsem často musela vydělit sebe.

Školila jsem po celé republice. Proto mám mnoho přátel a kamarádů majitelů a majitelek kadeřnických salonů a nejen kadeřnických ateliérů, ale i salonů všech služeb s kadeřnictvím propojených.

Ale také byly těžké časy. Můj tým byl špičkový. Také jsem si je všechny naučila. A proto kolem mého salonu neustále kroužili majitelé jiných salonů a občas se stalo, že mi někoho stáhli. No migrace je všude.

Ale asi největší podraz byl, když mi má zaměstnankyně stáhla najednou většinu týmu. Dost plánovaná akce. Dozvíte se vždy vše. Minulost je kamarádka karmy – znáte to? Tenkrát jsem mohla zkrachovat a to se nikdy nestalo. Křehká jsem, dokud mi někdo nešlápne na krk. To nemá dělat... Pak jsem bojovník. I vás to naučím.

A to mě ohromně posílilo. Vždy jsem měla velkou databázi klientely a znám mnoho kadeřníků a hned jsem si našla nový tým do mých služeb. A to byli úžasní, o mnoho mladší a nadšení lidé. Bezva parta. Taky vám prozradím, jak na to.

A po 20 dnech, co jsem přijala nové zaměstnance, posléze už jsem je všechny převedla na OSVČ, jsem naplánovala svou první účesovou show. S novým týmem. Byli úžasní. Úplně všichni. A kde myslíte v Ostravě?

No přece na Stodolní v Ostravě. Ulice známá po celé Evropě svým počtem barů, restaurací a klubů. Je někdo, kdo to v České republice nezná? To bych se vážně divila. A můj tým – kolegové byli opravdu showmani.

A kontaktů bylo spousty a já jsem vždy měla salon i všechny akce úplně plné. Protože jsem dělala vše velmi netradičně a vše jinak. Vždy jsem vymyslela v jakékoliv aktivitě netradiční řešení. Proto mě marketing tak baví. A to, že jsem dělala vše srdcem a naprostou intuicí, mi vždy bylo ku prospěchu.

Takže jsem založila i produkční agenturu. Neměla jsem čas více studovat, ale ve svém profesním životě jsem včetně mého oblíbeného marketingu dělala spousty činností v praxi, které jiní studují na vysokých školách. Marketing jsem dostudovala.

Kdo ví, čím bych teď byla, kdyby nebyl totalitní systém, který naši celou rodinu perzekuoval. A jak mi to bylo, je a bude vše ku prospěchu. Nejsem zatížená těmito institucemi.

Mluvíme o kadeřnických salonech? O lidech? O kontaktech? O databázi? O spolupráci? Život mě naučil.

Jsem po tátovi a jsem i po mámě. Té divošce, co měla "ústa" řádně proříznutá a nebyla daleko od rány. Naučila jsem se probít životem s pokorou, s úctou a také s mou vnitřní autoritou k sobě. A i když nebylo vždy na růžích ustláno, tak to známe všichni.

A já jsem začala navrhovat grafiku pro mé tisky na všechny mé akce a že jich bylo. Ani bych to nespočítala. Navrhovala jsem kolegům salony, časem doporučení stránek. A zase jsem začala malovat obrazy, až jsem se dostala až k Automatické kresbě.

Začala jsem psát, více a více navrhovat a pořád jsem viděla další a další možnosti kreativity. Produkce mě neskutečně bavila. Tam jsem využila všechny mé talenty. Proto teď pracuji s jinými Salony. Protože mě baví vidět tu kreativní expanzi.

Ale nebylo vždy vše jak po másle. Jako žena jsem to měla dost těžké. Sháněla jsem si na své akce sponzory a vše jsem dělala sama na klíč. Protože jsem pořád a pořád investovala.

Začala jsem produkci dělat na klíč pro menší akce. Pak větší. Krásná byla pro hotel Park-Inn Ostrava. Workshop, účesová show, služby a pozvané firmy.

Akce s názvem: Manažerka Severomoravského kraje. Vyhlášení té nejlepší ze 70 manažerek kraje jako nejlepší v Severomoravském kraji. Velkolepá akce…

Účesové show, plesy, golfy, workshopy, semináře, proměny, fotoškola, kalendáře, akce na klíč. Školení v salonu, také po celé republice jako hlavní technolog Wella (4,5 let).

Akce a velké účesové show – 50 modelů na pódiu – celý salon se podílel a můj tým - byli jako včeličky. Můžu pokračovat dál… Ani bych to nespočítala... Ale…

Den jsem potřebovala natahovat a to jsem pořád pracovala u křesla 4× v týdnu 12 hodin. Řádky by mi nestačily na všechny mé krásné akce. I když tam byly i "průšvihy". A to byla vždy lidská chyba.

Jedna z mých největších akcí v Ostravském největším "kulturáku"… 50 modelů na pódiu, akce na tři části, dvě přestávky, raut pro VIP, tombola, úžasní sponzoři…

A….. Já…… Jsem perpetum-mobile?

A co myslíte, že přišlo?

Mé totální vyhoření… A bylo ticho… Mé tělo mě bojkotovalo...

A mé obrovské zkušenosti, které se tady ani nevejdou?... Salon jsem zavřela...Tak to nemůže jít dál.. Věděla jsem.

Můžu dělat všechno na světě? Mám jen 24 hodin denně a život jen jeden?

A tehdy jsem se plně začala dělat to, co mi jde nejlépe… Co myslíte, že to je?

Miluji lidi, miluji své řemeslo, vše, co jsem se v životě naučila. A co hlavně… Miluji expanzi v té nejvyšší kreativitě.

A čeho se to týká? Kadeřnických salonů…A salonů všech řemesel.

Já jich více nepotřebuji. A co nás potrápilo, to byly životní zkoušky, které nás zocelují a naučí...

Můj tým si už se svými zkušenostmi otevřeli salony své...

Co jsem potřebovala, to jsem dostudovala.

A docvaklo mi hlavní pravidlo podnikání…

Peníze přichází pouze z peněženek lidí – návštěvníků. A kdo umí získat návštěvníky, dokáže podnikat v jakémkoliv oboru.

Klíč k návštěvnosti je klíč ke cash-flow.

Schopnost získat návštěvníky vašich stránek může doslova změnit vaše podnikání, váš život a život vaší rodiny.

Budu ráda za zpětnou vazbu na můj e-mail a napište mi, sdílejte se mnou, jak na své stránky získáváte návštěvníky vy.

Už jste to někdy zkoušeli a nedopadlo to podle vašich představ?

Moc ráda bych věděla, v jakém bodě vaší cesty se právě nacházíte.

Tak do toho a odpovězte na můj e-mail. Monitoruji doručenou poštu a když nebudu schopná třeba odpovědět okamžitě, přečtu si každou zprávu. Mail: salonyhanka@seznam.cz. Těším se.

Podělte se o své myšlenky.

Hanka Tomášková – Kreativec srdcem.